Das deutsch-tschechische Kooperationsprojekt lädt mit seiner Abschlusstagung zur kritischen Reflexion, methodischen Weiterentwicklung und strategischen Vernetzung der Erforschung und Erhaltung spätmittelalterlicher Sakralkunst in grenzübergreifenden Kulturlandschaften ein. Im Zentrum steht die Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří, die seit 2019 zum UNESCO-Welterbe zählt. In dieser historisch gewachsenen, durch den Bergbau geprägten Transformationslandschaft, lassen sich paradigmatisch die komplexen Verflechtungen von Rohstoffgewinnung, wirtschaftlicher Dynamik, Frömmigkeitskultur, urbaner Entwicklung und künstlerischer Produktion im späten Mittelalter erforschen. Die außergewöhnlich dichte Überlieferung spätmittelalterlicher Holzbildwerke und Tafelmalereien stellt ein kulturhistorisches Schlüsselmaterial zur Untersuchung vormoderner Transfer- und Austauschprozesse im mitteleuropäischen Raum dar. Das o.g. Kooperationsprojekt der Hochschule für Bildende Künste Dresden und der Region Ústí, gefördert im Rahmen des Programms „INTERREG Sachsen–Tschechien 2021–2027“ und kofinanziert von der Europäischen Union, baut auf einer seit 2018 bestehenden deutsch-tschechischen Zusammenarbeit auf. Im Ergebnis dreier Projektphasen wurden systematische grenzübergreifende Objekterfassungen durchgeführt und die interdisziplinäre Forschungsdatenbank arsligni.org aufgebaut. Die Plattform dokumentiert derzeit über 420 Kunstwerke aus Sachsen und Nordböhmen und verknüpft dabei historische und stilkritische Objektforschung sowie kunsttechnologische und restauratorische Untersuchungen systematisch miteinander.
Zum Projektabschluss zielt die Tagung darauf ab, die deutsch-tschechische Zusammenarbeit nachhaltig zu verankern, gemeinsame wissenschaftliche und konservatorische Standards zu stärken und Impulse für zukünftige Forschungs- und Erhaltungsinitiativen in grenzübergreifenden Kulturräumen zu setzen.

Zur geplanten Abschlusstagung des Projektes sind Fachbeiträge aus den Gebieten der Geschichte, Kunstgeschichte, Kunsttechnologie sowie der Museums- und Denkmalpflege willkommen. Im Fokus soll insbesondere der interdisziplinäre Zugriff stehen, der wechselseitig historische, kunsthistorische, kunsttechnologische und konservatorische Perspektiven für und mit den spätmittelalterlichen Objekten entwickelt. Die Bildwerke können so gleichsam identitätsstiftend und überregional verbindend das kulturhistorische Gedächtnis abbilden, bewahren und vermitteln. Erwünscht sind Beiträge, die auf Grundlage unterschiedlicher methodischer Ansätze neue Erkenntnisse zu Produktionsbedingungen, künstlerischen Transferprozessen und Nutzungszusammenhängen im vor- und nachreformatorischen Kontext gewinnen. Besonderes Augenmerk liegt dabei weniger auf einer isolierten Betrachtung der Montanregion Erzgebirge als vielmehr auf deren Einbindung in übergreifende europäische Austauschprozesse in Grenzräumen, die zugleich Modellcharakter für andere Kulturlandschaften des Mittelalters besitzen können.

Besonders willkommen sind Beiträge mit vergleichender Perspektive sowie solche, die methodische Innovationen, strukturelle Herausforderungen, Forschungsdesiderate oder institutionelle Rahmenbedingungen kritisch reflektieren. Interdisziplinäre Beiträge von Fachkolleg:innen und Wissenschaftler:innen aus den Kunst- und Kulturwissenschaften, den Geschichtswissenschaften, der Kunsttechnologie, der Konservierung und Restaurierung, der Denkmalpflege und Kunstguterhaltung sowie der Museums- und Sammlungspflege sind ausdrücklich erwünscht.

Die Abschlusstagung zieht jedoch nicht nur Bilanz. Sie versteht sich vielmehr als wissenschaftlicher Diskussionsraum für übergreifende Fragestellungen zu Forschung, Praxis und Verantwortung gegenüber dem historischen Erbe. Die angefragten Beiträge können u.a. folgende Aspekte abbilden: 

• Wie lassen sich historische, kunsthistorische, technologische und denkmalpflegerische Perspektiven zu einem integrativen Verständnis spätmittelalterlicher Sakralkunst in der Montanregion Erzgebirge verbinden?
• Welche gemeinsamen Forschungsfragen ergeben sich aus der geteilten Geschichte des Bergbaus, der Frömmigkeitskultur und der künstlerischen Produktion beidseits der heutigen Grenze und wie tragen sie zur gegenseitigen Verständigung im europäischen Raum bei?
• Wie lassen sich historische Quellen, stilistische und materielle Befunde sowie restauratorische Erkenntnisse miteinander verbinden, um differenziert Wechselwirkungen zwischen vorreformatorischer Wirtschaft, Gesellschaft und Kunstproduktion zu rekonstruieren?
• Wie können Dokumentation, digitale Werkzeuge und analoge Forschungsformate zur nachhaltigen Sicherung, wissenschaftlichen Erschließung und öffentlichen Vermittlung grenzübergreifenden Kulturerbes beitragen?

Wir bitten um Bewerbungen mit einem kurzen Exposé (max. 3.000 Zeichen inkl. Leerzeichen) und Arbeitstitel in deutscher oder tschechischer Sprache sowie Angaben zu Ihrer Person (Name, Kontaktdaten, Kurzvita) bis spätestens 30. Juni 2026 per E-Mail an: huhn@hfbk-dresden.de

Die Referate sollen eine 25-minütige Redezeit nicht überschreiten. Die Beiträge werden nicht honoriert, jedoch erhalten die Referent:innen eine Erstattung der Übernachtungs- und Fahrtkosten für eine Person. Es wird keine Tagungsgebühr erhoben. Tagungssprachen sind Deutsch und Tschechisch; eine Simultanübersetzung wird während der gesamten Veranstaltung gewährleistet.

Call for Papers – závěrečná konference „Společná ochrana a dokumentace kulturního dědictví Krušnohoří“

Termín konference: 3. – 4. února 2027
Místo konání: Hochschule für Bildende Künste Dresden

V rámci výše uvedeného česko-německého projektu si vás u příležitosti plánované závěrečné konference dovolujeme pozvat ke kritické reflexi, k podílení se na dalším metodickém rozvoji a strategickém propojení průzkumu a zachování pozdně středověkého církevního umění s vazbou na přeshraniční kulturní krajinu. Naši pozornost zaměříme na hornický region Krušnohoří/Erzgebirge, který je od roku 2019 součástí světového dědictví UNESCO. V této historickým vývojem vzniklé a tradiční těžbou silně ovlivněné krajině, která neustále prochází procesem změn, lze paradigmaticky zkoumat komplexní provázanost mezi těžbou surovin, hospodářskou dynamikou, náboženskou kulturou, rozvojem měst a uměleckou tvorbou v pozdním středověku. Mimořádně bohatá tradice pozdně středověkého řezbářství a deskového malířství představuje klíčový kulturně-historický materiál pro zkoumání předmoderních procesů přenosu a výměny ve středoevropském prostoru. Projekt spolupráce mezi Hochschule für Bildende Künste Dresden a Ústeckým krajem, podpořený v rámci programu „INTERREG Sasko–Česká republika 2021–2027“ a spolufinancovaný Evropskou Unií, navazuje na česko-německou spolupráci, která trvá již od roku 2018. Na základě výsledků tří fází projektu byla zrealizována přeshraniční systematická evidence předmětů a byla vytvořena mezioborová databáze arsligni.org. V současné době tato platforma dokumentuje více než 420 uměleckých předmětů ze Saska a severních Čech a tím systematicky propojuje historický a stylově kritický průzkum předmětů s průzkumem umělecko-technologickým a restaurátorským. 

Na závěr projektu si konference klade za cíl trvale upevnit česko-německou spolupráci, posílit společné vědecké a restaurátorské standardy a dát podnět k budoucím výzkumným a konzervátorským iniciativám v přeshraničním kulturním prostoru. 

Pro plánovanou závěrečnou konferenci projektu jsou vítány odborné příspěvky z oborů historie, archivnictví, dějiny umění, umělecká technologie, muzejnictví a památková péče. Přednášky by se měly zaměřit zejména na interdisciplinární přístup, který vzájemně rozvíjí historická, uměleckohistorická, umělecko-technologická a restaurátorská hlediska spojená s předměty pocházejícími z období pozdního středověku. Umělecká díla tak mohou jako nositelé identity a spojující prvky napříč regiony představovat, uchovávat a zprostředkovávat kulturní a historickou paměť. Vítány jsou příspěvky, které na základě různých metodických přístupů přinesou nové poznatky o podmínkách výtvarné tvorby, procesech uměleckého transferu a spojitostech užití v předreformačním a poreformačním období. Zvláštní pozornost přitom není až tak věnována izolovanému pohledu na hornický region Krušnohoří, jako spíše jeho začlenění do širších evropských procesů výměny v příhraničních oblastech, které mohou zároveň sloužit jako vzor pro jiné středověké umělecké oblasti.

Zvláště vítány jsou srovnávací odborné příspěvky, stejně jako ty, které kriticky reflektují metodické inovace, strukturální výzvy, mezery ve výzkumu nebo institucionální rámcové podmínky. Výslovně vítáme interdisciplinární příspěvky od odborníků a vědců z oborů uměleckých, kulturních a historických věd, umělecké technologie, konzervace a restaurování, památkové péče a ochrany uměleckých památek, jakož i muzejní a sbírkové péče.

Závěrečná konference však neslouží pouze k bilancování. Je spíše pojata jako prostor pro odbornou diskusi o obecných otázkách týkajících se výzkumu, praxe a odpovědnosti vůči historickému dědictví. Poptávané příspěvky mohou mimo jiné reflektovat následující aspekty: 

• Jak lze propojit historická, uměleckohistorická, technologická a památková hlediska do uceleného chápání pozdně středověkého církevního umění v hornickém regionu Krušnohoří?
• Jaké společné výzkumné otázky vyplývají ze společné historie hornictví, náboženské kultury a umělecké tvorby na obou stranách dnešní hranice a jak přispívají ke vzájemnému porozumění v evropském prostoru?
• Jak lze propojit historické prameny, stylistické a materiální nálezy a poznatky z oblasti restaurování, aby bylo možné diferencovaně rekonstruovat vzájemné souvislosti mezi předreformační ekonomikou, společností a uměleckou tvorbou?
• Jak mohou dokumentace, digitální nástroje a fyzické formy výzkumu přispět k trvalému zachování, vědeckému zpracování a zprostředkování přeshraničního kulturního dědictví veřejnosti?

Přihlášky, prosím, zasílejte s krátkým shrnutím (max. 3.000 znaků vč. mezer), s uvedením pracovního názvu v českém nebo německém jazyce a osobních údajů (jméno, kontakt, stručný životopis) nejpozději do 30. června 2026 elektronickou cestou na adresu: huhn@hfbk-dresden.de

Přednášky by neměly přesáhnout 25 minut. Za příspěvky není poskytován honorář, přednášejícím však budou proplaceny náklady na ubytování a cestovné pro jednu osobu. Není vybírán účastnický poplatek. Konferenčními jazyky jsou němčina a čeština; po celou dobu konání akce bude zajištěno simultánní tlumočení.